Odposlechy amerických tajných služeb zašly daleko

Budova NSA - zdroj: BBC.co.uk

NSA sledovala a odposlouchávala mobilní telefony 35 světových politiků včetně německé kancléřky A. Merkelové, který se již proti tomuto bezprecedentnímu jednání ohradila a po Obamovi důrazně žádá vysvětlení celé akce. Stejně se zachovaly i Francie, Itálie a další spojenci USA v Evropě, kteří se cítí pobouřeni, a je pravděpodobné, že choulostivá situace se nevyřeší pouze bilaterálními návštěvami politiků dotčených zemí nebo omluvnými gesty amerických velvyslanců v Evropě. Sledovací praktiky odsoudil i český premiér v demisi J. Rusnok a naznačil, že není jisté, že odposlechy se netýkaly i českých vládních činitelů.

Po nepříznivé reakci světové veřejnosti, jež se dala očekávat, Kerry prohlásil: ,,Prezident a já jsme zjistili, že některé věci se v mnoha ohledech děly automaticky, protože je to technologicky možné. V některých případech to zašlo příliš daleko a my se pokusíme zajistit, aby se to neopakovalo," cituje britský Guardian amerického ministra zahraničí. Důvěra amerických vládních kruhů a jejich evropských spojenců i přes Kerryho prohlášení může být vážně narušena a dá se očekávat, že sledovací kauza bude mít dohru na příštích summitech Evropské unie, které mohou přijmout konkrétní opatření.

V souvislosti s aktivitami amerických tajných služeb v Evropě informoval německý Der Spiegel, že americké rozvědky NSA a měly v Praze a dalších 79 místech světa svá společná pracoviště, která nebyla legální. Kde se rozvědné místo nacházelo v Praze, zatím známo není a je otázkou, zda se někdy veřejnost tyto informace dozví.

Edward Snowden, díky němu unikla řada informací mimo jiné o odposleších. Foto: Guardian

Již dlouho se hovoří o tom, že americké tajné služby se ,,utrhly ze řetězu" a ovlivňují i politický vývoj evropských států. Údajně měly zasáhnout do voleb, které se konaly v Polsku v roce 2005 a způsobit politické oslabení Sociálně demokratické strany Polska (Socjaldemokracja Polska, SPDL), jež získala 3,9% hlasů. I když jsou to možná jen mediální spekulace, americké tajné služby nikdy explicitně a přesvědčivě nevyvrátily svůj podíl na ovlivňování politického vývoje v Evropě.

Každopádně je jisté, že USA budou muset sledovací akci amerických tajných služeb důvěryhodně vysvětlit pokud možno tak, aby to nepoškodilo vztahy s evropskými spojenci. Německo, Francie a další státy, jichž se odposlouchávání nejvíce týkalo, chtějí vyvinout tlak na prezidenta Obamu, aby zmíněné praktiky amerických tajných služeb vysvětlil. Obama pak bude muset kromě toho v nejbližších měsících řešit otázku, zda přijmout příslušná opatření, která by nedovolovala napříště opakovat sledovací praktiky v takovém rozsahu, neboť otřásly důvěryhodností evropských státníků, jejichž pomoc americký prezident Obama potřebuje.