Merito:Naplnění všech zákonných znaků trestného činu loupeže

Právní věta:

Ač dovolatel namítá, že skutky, tak jak jsou popsány ve výroku rozsudku soudu prvního stupně, nenaplňují zákonné znaky jemu přisuzovaného trestného činu loupeže, ale případně pouze jiných jím (výše) uvedených trestných činů, je zřejmé, že se takovéhoto posouzení domáhá na základě jiného skutkového děje, než ke kterému dospěly po řádně vedeném dokazování obecné soudy a vychází tak z vlastní (pro něj příznivější) verze skutkového děje, podle které se s poškozenými pouze setkal a komunikoval s nimi, avšak nepoužil vůči nim násilí ani pohrůžky bezprostředního násilí. Jak je však patrné z výroku rozsudku soudu prvního stupně, v prvním případě v úmyslu zmocnit se cizí věci chytil poškozeného T. za mikinu a odtáhl jej ke zdi, kde mu řekl, ať mu dá peníze nebo jej zbije a jeho jednání bylo následně podpořeno pohrůžkou druhého obviněného, který poškozeného vyzval, aby dovolateli vydal řetízek, nebo „bude mít problémy“, ve druhém případě došlo dokonce k použití nože, který druhý obviněný přiložil poškozenému S. k břichu, když po něm společně vyžadovali vydání peněženky a mobilního telefonu, přičemž se jej snažili šacovat. Ve věci učiněný (soudy aprobovaný) skutkový děj tak plyne především z výpovědí poškozených P. S. a Š. T. a podpůrně i z výpovědi svědka V. H., když soudy odpovídajícím způsobem v důvodech svých rozhodnutí vysvětlily, proč takto učiněným výpovědím uvěřily. Z takto popsaného jednání je potom více než zřejmé, že v daném případě došlo k naplnění všech zákonných znaků trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., a to včetně použití násilí či výhrůžky bezprostředním násilím v úmyslu zmocnit se cizí věci. Dovolatel se tak nade vší pochybnost dopustil jemu přisuzovaného trestného činu loupeže, a to včetně naplnění všech zákonem předpokládaných znaků tohoto trestného činu. Pokud by byly obsahem dovolání pouze tyto námitky, nezbylo by dovolacímu soudu než takto podané dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Poukázání na ustanovení § 23 odst. 1 tr. zák. o účelu trestu a § 31 odst. 1, odst. 2 tr. zák. o obecných zásadách pro ukládání trestu nelze podřadit pod dovolací důvod, pokud byl uložen přípustný druh trestu a pokud jeho výměra byla stanovena v rámci zákonné trestní sazby (viz rozhodnutí č. R 22/2003 Sb. rozh. tr.). Z výše uvedeného je zřejmé, že ani tyto námitky dovolatele nejsou způsobilé založit dovolací přezkum.

http://www.judikaty.info/cz/judikatura/najnovsie/nscr/89513/

Více judikátů naleznete na www.judikaty.info