Shromáždění ukrajinské opozice tvrdě rozehnala policie

Policie demonstraci tvrdě potlačuje foto: thehindu.com

Policie, kterou má ukrajinský prezident pod kontrolou, rozehnala v sobotu 30. 11. dav demonstrantů, který čítal zhruba 1000 protirežimně naladěných občanů. Tvrdý zásah policie se neobešel bez zraněných, kterých má být podle agenturních zpráv několik desítek, zadrženo bylo 35 lidí. Zvláštní pořádková jednotka Berkut (v překladu Zlatý orel) v počtu asi 2000 příslušníků obklopila již v pátek 29. 11. dav, jenž se začal srocovat večer na Náměstí nezávislosti a zahájil demonstraci za prezidentovo odvolání.

Členové této speciálně vycvičené jednotky, která vznikla v roce 1992, jsou zpravidla nasazováni tam, kde hrozí zvýšené riziko nepokojů, jako bylo v tomto případě shromáždění na Náměstí nezávislosti. Ukrajinský premiér Mykola Azarov prohlásil, že vláda nespokojenému davu v žádném případě neustoupí a represivní síly včetně Berkutu použije vždy tam, kde se bude vláda cítit ohrožena.

V příštích dnech se dá očekávat, že společenské napětí v zemi v souvislosti s událostmi kolem bývalé premiérky Julie Tymošenkové se zvýší a rozdělení Ukrajiny na proevropskou a proruskou část tak bude stále přetrvávat. Právě propuštění Tymošenkové na léčení do zahraničí je klíčovým bodem, který měl vyústit v podpis tzv. asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Janukovič se nechal již v polovině října slyšet, že vláda připravuje zvláštní zákon, který má umožnit bývalé premiérce propuštění a léčení v Německu. Na toto téma jednal na konci října i český prezident M. Zeman, který vyjádřil těmto snahám podporu i skrze českého komisaře pro rozšíření Evropské unie Štefana Füleho.

Tah ukrajinského prezidenta Janukoviče, kterým vlastně odmítl další sbližování Ukrajiny a Evropské unie, jež vypadalo dlouhou dobu nadějně, je nutno vidět prizmatem zájmů Ruska, které si nepřeje, aby se Ukrajina začlenila do evropské šestadvacítky. Obává se totiž, že v takovém případě na ni ztratí politický a hospodářský vliv. Rozštěpení Ukrajiny na dvě části je de facto výsledkem tzv. oranžové revoluce v roce 2004, která přivedla k moci již zmíněnou Tymošenkovou a Viktora Juščenka, a na druhé straně načas do pozadí zatlačila právě nynějšího prezidenta V. Janukoviče.

Masové demonstrace započaly na konci listopadu tohoto roku a jejich centrem se stalo ukrajinské hlavní město Kyjev. Účastníci shromáždění svorně požadují podepsání již zmíněné asociační dohody, jejíž signaci však Janukovič zatím odmítá kvůli údajně nedostatečným příslibům ze strany EU a špatné hospodářské situaci Ukrajiny.