Reportáž: Srebrenica

 

Ponurá atmosféra a rozstřílené domy... foto: Michal Voska

 

Rozdílné světy, rozdílné pravdy

V minulých reportážích bylo představeno Srbsko, zejména pak Bělehrad, dále Kosovo a Albánie. V každé zemi se názor na válku v tehdejší Jugoslávii lišil.
 
Jedna strana svalovala vinu na druhou a ve výsledku každý trpěl a byl obětí. Nikdo by si nepřipustil vinu. Zajímal nás proto názor na genocidu v Srebrenici z více úhlů pohledu.
 
Dragan, bývalý voják, který nám v Bělehradě vykládal svůj pohled na „pravdu o válce“, má v otázce genocidy jasno: "V Srebrenici byl Orič (bosensko-muslimský generál, který se účastnil bojů proti bosenským Srbům – pozn. redakce), vyjížděl na koni z města, vraždil, upaloval a to všechno si i natáčel na kameru. Nikdo mu nebránil ve vraždících výjezdech a v návratech. Proč? Modrá přilba tohle neviděla, nebo nechtěla vidět. Když si bydlel u Srebrenice a byl si Srb, bál jsi se každou noc, jestli pro tebe není poslední. Pak přišel Ratko (Generál Mladič pozn.) a zasáhl. Vjel do Srebrenice a zastavil ho."

 

Goražde - foto: Michal Voska

 

Pravý opak se dozvíte v Goražde (Bosna a Hercegovina), naší zastávce před Srebrenicí. Je to i po letech velmi ožehavé téma. Při popíjená kávy v hotelu na zahrádce je téma genocidy na hraně.
 
Nikomu se nechce vzpomínat, dostává se nám jen pár kusých informací, zejména hesel "vrazi, genocida, vrah Mladič" a ukázka pár fotek vyndávaných z peněženek. Vždy jde buď o fotky příbuzných, které již nikdo nikdy neviděl, nebo i o pár fotek odhalených, hromadných hrobů.
 

Jeden z místních vytahuje fotku Alijy Izetbegoviče (první prezident Bosny a Hercegoviny) a usmívá se. Dle jeho výrazu je více než jasné, že byl pro něj modlou.

 

Jeden z mnohých, rozstřílených domů - foto: Michal Voska

 

Nikomu se o Srebrenici nechce nic říkat, je to bolestné a ani se nesnažíme někoho k rozhovoru a otevřenosti přemluvit. Jen jeden muž prohlásí krátce: "Mladič nás porážel jako zvířata, vraždil nás, muslimy. Amerika nás zachránila".
 
Je těžké být v Goražde a Srebrenici a potlačit emoce. Smrt na vás doslova dýchá. Rozstřílené domy jsou všude. Je i těžké akceptovat jen jednu pravdu, nebo v pravdu vůbec věřit.

 
Genocida s otazníky

 

Každá strana utrpěla strašná muka a utrpení a rýpat se v tom není pro nikoho příjemné. Bohužel, každá tragická, historická událost z posledních několika desítek let přináší živnou půdu konspiračním teoriím. Masakr není výjimkou.
 
Pravdou však zůstává, že otazníků je příliš mnoho. Uveďme si několik z nich, které nelze opomenout

 

Pomník v Potočari - foto: Michal Voska

 

 

Naser Orič -  bosensko-muslimský generál, který se účastnil bojů proti bosenským Srbům a který velel masakrům srbského civilního obyvatelstva v okolí Srebrenice. Ví se, že pravidelně ze Srebrenice vyjížděl (i v době, kdy měla být tzv. "bezpečnou zónou") na koni a masakroval civilisty v okolí.
 
Svá zvěrstva si dokonce natáčel a neváhal se nahrávkou pochlubit několika novinářům. Jeho běsnění nemělo nic společného s lidstvím. Podřezávání, upalování zaživa, to vše bylo v jeho ,,repertoáru".
 
Orič byl v roce 2003 zatčen a předán Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Žalobkyně Carla del Ponte pro něj žádala 18 let vězení. Odsouzen byl na dva a vzhledem ke své tříleté vazbě byl okamžitě propuštěn.

 

V roce 2008 byl rozsudek dokonce úplně zrušen a Orič byl očištěn. Dle nepotvrzených informací je Orič odpovědný za smrt několika tisíc Srbů.
 
UNPROFOR a OSN - laxnost, díky níž mohl Orič podnikat své výpady, je do nebe volající. Takzvaná bezpečná zóna se stala bezpečnou jen po určitou dobu. Neznamenala však bezpečí pro okolní vesnice.
 
Bohužel, nedostačující vyzbrojení jednotek UNPROFORu a tvrdý útok generála Mladiče znamenal další komplikaci. Mladič se zmocnil stovek holandských vojáků a zabránil tak náletům na jeho pozice. Podcenění situace již v počátcích bylo tragickou chybou.

 

V Potočari naleznete 8372 jmen... foto: Michal Voska

 

Počet obětí masakru ve Srebrenici je zpochybňován. Řada obětí byla pravděpodobně zabita již před událostí ve Srebrenici. Šlo zejména o vojáky padlé v boji, pohřbené v sekundárních hrobech v okolí.
 
Reálný odhad je přibližně poloviční, tedy okolo 4200 civilních obětí. To je samozřejmě hrozné číslo, ale poukazuje na chyby a nepřesnosti ve vyšetřování.
 
Ředitel nizozemské NGO Srebrenica Historical Project Stephen Karganovic uvádí, že bosenská laboratoř výsledky testů DNA v kauze Srebrenica dezinterpretuje, protože tyto testy neříkají nic o způsobu a době smrti.

 

 

Pravda je bohužel pohřbena hodně hluboko a nikdo nemá chuť jí vytáhnout na světlo. Vina padá na bedra všem.
 

Soud v Haagu, zdá se, pracuje navíc značně jednostranně. Vysoké tresty v řádu desítek let pro bosenskosrbské velitele Obrenoviče, Nikoliče, Krstiče a další a na opačné straně Naser Orič, či jména z Kosova Ramuš Haradinaj, Hačim Thaci a mnozí další propuštěni bez trestu, či s trestem směšným.
 
„Válka neurčuje na čí straně je pravda - jenom kdo zbude." Bertrand Russell