Modrá plaketa v Německu se odkládá!

Datum: 19.09.2016 | Autor: Redakce PN, ÚAMK

Konstatování, které vyslovil mistr životního prostředí Německa Jochen Flasbarth znějí poraženecky. Řekl: Modrá plaketa pro vjezd vozidel do měst je u ledu. Co to znamená? Že boj o další zásadní snižování emisí oxidů dusíku je zpomalen a vítězí diesely? Byť třeba jen dočasně?

 

 

Plán, že v roce 2017 budou zavedeny pro vjezd do center města modré plakety, tedy pro vozidla s minimálními nebo nulovými emisemi (hybridy. elektromobily, vozidla spalující plyn, vodík a podobně) je zatím zpomalen. Ukazuje se, že to byl zřejmě až příliš ambiciózní plán, prakticky z center měst dostat spalovací motory. Nicméně nezbytnost jít v tomto směru dál je evidentní.



Podle německého ministerstva životního prostředí je přímo zdravotně ohroženo důsledky emisí v SRN 400 000 lidí, kteří žijí na rušných ulicích měst. Nebo další fakt. V asi 80 německých městech jsou limity pro oxid dusíku v současné době překročeny.


Je znečištění ovzduší ve skutečnosti tak vysoké, jak o něm mluví zastánci modrých plaket? Podle nedávné kontroly Spolkového úřadu pro životní prostředí byly překročeny koncentrace oxidu dusíku v roce 2015 na zhruba dvou třetinách na dopravu orientovaných kontrolních stanic. Alespoň dočasně tak byl překročen EU limit 40 mikrogramů/metr krychlový (ug/m³). Roční průměr byl překročen o 27 %. Na 57 stanicích byla norma překročena následovně: na 45 místech bylo naměřeno 45 ug/m³, na 19 přes 50 ug/m³, 6 stanic naměřilo více než 55 ug/m³ a 14 dokonce více než 60 mikrogramů na metr krychlový. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší NO2 byly podle odborníků automobily s dieselovým motorem. Právě tomu měly modré plakety původně plánované k zavedení v roce 2017 zabránit.



Každá věc má ale dvě stránky mince. Takže nyní ta druhá - jaké jsou hlavní argumenty proti modrým plaketám? Například fakt, že 13 milionů převážně starších dieselů obyvatel německých měst by nedovezlo jejich majitele k jejich domovům, do práce a podobně. Byl by to tak velký problém, že například vedení měst jako Berlín nebo Mnichov hovoří o možných „sociálních problémech“. Jinými slovy o ohrožení běžného života obyvatel měst a jejich následných protestech a neochotě nějakou modrou plaketu akceptovat.



Existuje také podle mnichovského právníka Markus Klamert reálná šance, že v případě zavedení modrých zón by nejen majitelé dieselových vozidel splňujících normu Euro 6, ale i Euro 5 měly mít nárok na odškodnění. Odvozuje to od zásady poškození majitele státem zavedenou normou: bude-li hodnota nebo použitelnost vozu s novou normou výrazně snížena, jsou na místě státní kompenzace. Postup by podle něj mohl být podobný jako v případě vyvlastnění ve jménu obecného zájmu.



Takže co dál? Existuje několik dílčích řešení. Například spolkový ministr dopravy Alexander Dobrindt hovoří v první fázi o vhodnosti aplikovat „modré plakety“ (tedy nejpřísnější ekologická hlediska) na vozidla, která jsou neustále v provozu. Jako jsou taxíky, autobusy nebo úřední či vládní vozidla a podobně.



Dalším řešením by bylo, na základě rozhodnutí města a obcí, do center s modrou zónou pouštět sice automobily se zelenými plaketami, ale s tím, že „povolenkou“ pro vjezd by byl průkaz dokládající že motorista v daném místě žije nebo pracuje.     



Samozřejmě, že společně s hledáním řešení je zásadní požadavek, aby výrobci automobilů zavedli reálné vykazování spotřeby, která by odpovídala realitě. Protože od ní se pak odvíjí reálné dodržování nebo vysoké překračování ekologických norem. Zároveň s tím je na stole i myšlenka dovybavování starších dieselových motorů filtry pevných částic a jejich další úpravy. Odhad ,ůuví o nezbytných nákladech v průměru 650 euro, ale u řady automobilů až 1500 euro. Což v případě starších vozidel může představovat značný díl jejich hodnoty. Takže zájem, i přes možnou finanční kompenzaci od státních úřadů, je minimální.


Zkrátka cesta k modrým plaketám a obecně měst bez starých dieselů není tak snadná jak se zdálo, a to ani v Německu. Pro našeho severního souseda je pak jen slabou útěchou, že ve zcela stejné situaci, tedy neplnění evropských norem ohledně snižování počtu míst kde jsou překračovány limity oxidu dusíku, jsou i další země EU. Podle informací Evropské komise bylo zahájeno řízení pro porušení práva od roku 2010 s následujícími zeměmi: Velkou Británií, Portugalskem, Itálií, Španělskem a Francií.



Takže na závěr můžeme jen znovu zopakovat otázku: je reálné, jak o tom hovořily původní plány, aby Německo a další země Evropy zavedly v nejbližší době modré zóny? Odpověď je nasnadě.

Ohodnoťte článek počtem hvězdiček

Zaujal Vás tento článek? Nebo se Vám článek nelíbil? Ohodnoťte hvězdičkami.

0 / 5

Přidej komentář




Váš příspěvek do diskuze: