Extremismus - souhrnná situační zpráva 3. čtvrtletí roku 2013

Datum: 02.11.2013 | Autor: MVČR - Odbor bezpečnostní politiky

V dnešním článku, či lépe zprávě si ukážeme vývoj extrémismu v ČR, počet nahlášených, odhalených a zdokumentovaných případů, rovněž tak i počet viníků a usvědčených. 

Obsah


1. Úvodník pro čtenáře ...................................................................... 3
2. Informace k vývoji extremistické scény ve 3. čtvrtletí roku 2013 ......... 4
2.1. Vývoj extremistické scény .......................................................... 4
2.2. Krajně-pravicová scéna ............................................................... 5
2.3. Krajně-levicová scéna ................................................................. 5
3. Statistiky ..................................................................................... 6
3.1. Extremistická kriminalita ve 3. čtvrtletí roku 2013........................... 6
3.2. Extremistická kriminalita ve 3. čtvrtletí roku 2013 podle krajů ......... 8

 

1. Úvodník pro čtenáře 


Asi bychom také měli říci, že jsme znepokojeni. Přidat se k zástupu různých odborníků, kteří tuto větu stále častěji vyslovují. Mohli bychom pro to mít dobrý důvod. Násilí ze strany extremistů, chuligánů a znuděných, nevybouřených pubescentů a adolescentů na demonstracích se stále častěji obrací proti policistům.

 

Evidujeme více zraněných policistů a zranění jsou vážnějšího charakteru. Extremisté a chuligáni provozují monitoring z jejich pohledu „zájmových“ policistů, cíleně jim vyhrožují, na demonstracích na ně cíleně útočí. Objevuje se heslo „černí k černým“, případně že policisté „cikány chrání a bílé šikanují“.

 


Naši klienti nepředvádějí nic nového. Jen když jsou v davu a mají pocit, že je více dovoleno, tak jim narůstají křídla.
Policie musí reagovat na dvě výzvy. Musí zajistit respekt k zákonu v sociálně vyloučených lokalitách a musí si znovu zajistit respekt klientů i jiných výtržníků, kteří se rozvášňují během pochodů k ubytovnám. Víme, že řada policistů vhozenou rukavici zvedla, plní svědomitě své úkoly a má výsledky. Nebudeme říkat, že jsme znepokojeni. Místo toho děkujeme policistům, kterým záleží na dobrém jménu policie a dobře pracují.

 


S příchodem podzimu je potřeba slyšet i dobré zprávy. Pojďme si některé vyjmenovat.

 

  •  Občané České republiky nenašli ve své velké většině zalíbení v trvalé podpoře nepokojů. Pokud vidí aktivitu samosprávy, státní správy, či nestátních organizací směrem ke zlepšení situace v sociálně vyloučených lokalitách, dále na shromážděních neparticipují. Trvale demonstrují jen naši klienti, kteří už ale pak přestávají být pro většinu veřejnosti atraktivní.
  •  Soudržnost „pronárodně orientovaných sil“ je dlouhodobě nízká. Jak říkají němečtí odborníci, „kameradschaft“ v rámci hnutí není zdaleka tak silný jako skutečný „freundschaft“. Zejména když se jedná o peníze nebo politický vliv.
  •  Někteří klienti, kteří organizují protiromské aktivity, prokazují nízký organizační talent. Nedokáží např. včas dorazit na místo shromáždění, které svolávají.
  •  Myšlenkově zůstává scéna trvale rigidní. Nové ideologické proudy jsou zmatečné a těžkopádné, oslovují jen úzkou skupinu klientů.
  •  Chybí charismatičtí vůdci.
  •  Jiné než antifašistické aktivity levicových extremistů nenacházejí u většiny veřejnosti odezvu.

 

2. Informace k vývoji extremistické scény ve 3. čtvrtletí roku 2013


V období od července do září byl zaznamenán vzestup počtu akcí souvisejících s politicky motivovanou extremistickou scénou. Podstatná část akcí souvisela s protestními projevy a nepokoji v tzv. sociálně-vyloučených lokalitách, které mobilizují jak krajně-pravicové, tak krajně-levicové spektrum. I přes proklamace o „výrazné“ či „rostoucí“ podpoře protestních akcí ze strany obyvatel postižených lokalit byla však z dlouhodobého hlediska tato podpora marginální a iniciativa a organizace akcí zůstávala nadále na extremistických či populistických subjektech. Markantním znakem četných protestních akcí bylo násilí směřované vůči policejním složkám, reprezentujícím tzv. „systém“. Z dlouhodobého hlediska je zjevná nutnost komplexního přístupu k těmto sociálně-ekonomickým problémům.

 

 

2.1. Vývoj extremistické scény

 

Během 3. čtvrtletí bylo zaznamenáno celkem 113 akcí pořádaných či souvisejících s extremistickým hnutím. Přesně 66 akcí souviselo s aktivitami krajní pravice (27 shromáždění, 10 koncertů, 7 ostatních akcí a 22 akcí v zahraničí), celkem 47 pak s činností krajní levice (31 shromáždění, 7 koncertů, 7 ostatních akcí a 2 události v zahraničí). Přímo se sociálně-vyloučenými lokalitami, resp. romskou komunitou souviselo z uvedeného počtu 46 akcí, 18 organizovaných pravicovými extremisty či jejich stoupenci a 27 organizovaných subjekty, které se vyhraňují vůči pravicovým extremistům a jejich protiromským aktivitám (organizované občanskými iniciativami, které nelze považovat za extremistické, ale s účastí krajně-levicově zaměřených osob, či přímo levicovými extremisty). Pouze 1 akce byla organizována svolavateli bez vazby na pravicové extremisty. Nejvyšší počet akcí byl zaznamenán v srpnu, celkem 21. Konkrétně 24. srpna proběhlo současně 5 akcí.


Z uvedeného je zřejmé, že tzv. sociálně-vyloučené lokality mobilizovaly obě scény. Krajně-pravicovou scénou, jejími odpůrci i některými institucemi akcentované téma či riziko podpory a rostoucího zapojení místních obyvatel však zůstává spíše iluzorní. Dlouhodobě se potvrzuje, že situace zůstává v některých tzv. sociálně-vyloučených lokalitách, např. Duchcov, napjatá, avšak většinová populace svůj zájem o účast na těchto akcích ztrácí. Často se tak děje v přímé souvislosti s přijatými opatřeními na úrovni samosprávy a její intervencí, např. formou setkání s občany, diskuzemi i působením vládních a nevládních organizací.


Protestní shromáždění poukazují na nové trendy. Z hlediska bezpečnostního roste prolínání tzv. hooligans a neonacistické scény. To se negativně projevilo během akcí v Českých Budějovicích, Duchcově a Ostravě, jejichž výsledkem byly zejména útoky a cílené provokace policejních složek. Výrazně tak roste zejména agresivita davu. V neposlední řadě je zjevné, že vyšší počet protestních akcí sjednocuje romskou komunitu a její, byť marginální část, se v některých lokalitách radikalizuje a usiluje o vytvoření milic či domobran. Existence či působení takových skupin vyvolává prostor pro další incidenty a vyhrocení situace.

 

2.2. Krajně-pravicová scéna


Vzestup počtu protestních akcí v sociálně-vyloučených lokalitách souvisel zejména se zájmem neregistrovaného sdružení Čeští lvi, potažmo projektu Demokratické strany pracujících, o získání podpory. V současnosti je však zřejmé, že projekt DSP s ambicemi konkurovat Dělnické straně sociální spravedlnosti je spíše neúspěšný. Podobné perspektivy má i projekt Českých lvů, vyvolávající v rámci neonacistické scény spíše negativní ohlasy.


Na druhé straně však upadala i podpora Dělnické strany sociální spravedlnosti, která se v uplynulém období přesunula z pozice krajní pravice spíše na pozici „pravicového“ populismu. Rozšířením svého programu se stala méně přitažlivou pro radikálně smýšlející sympatizanty pravicového extremismu, současně s tím se však zvýšil její potenciál o oslovení početného spektra nespokojené populace.
Z tohoto hlediska představuje zvýšený počet protestních akcí pouze „sezónní“ záležitost. Nelze ovšem opomenout rostoucí agresivitu účastníků těchto akcí, obzvlášť s ohledem na četné konfrontace s policií, do kterých se nezapojovali pouze stoupenci pravicového extremismu či hooligans, byť je často podněcovali či iniciovali. Jako nezbytný se v těchto případech jeví důsledný postup vůči radikálním účastníkům, včetně následných trestně-právních postihů.


Ve sledovaném období byla zaznamenána zvýšená činnost bývalých aktivistů Národního odporu, související s platformami Evropské fronty solidarity na podporu Sýrie a nově i stejného subjektu na podporu „srbského“ Kosova. Ačkoliv nelze vyloučit roli finanční motivace angažovaných jednotlivců, obě iniciativy se zároveň stávají platformami šíření již tradičních dogmat krajně-pravicové, resp. neonacistické scény, jako např. odpor proti kapitalismu, globalizaci a mezinárodnímu společenství, apod.


Bez výrazných změn se nadále rozvíjela i hudební scéna. Vedle koncertů pořádaných v tuzemsku, kde často vystupovaly známé neonacistické kapely pod jinými názvy, se opětovně zvyšuje zájem domácích kapel i jejich tuzemských stoupenců o koncerty v zahraničí, především v Maďarsku a na Slovensku.

 

2.3. Krajně-levicová scéna


Hlavním tématem napříč krajně-levicové scény se ve sledovaném období stala podpora romské komunity a sociálně-vyloučených lokalit a odpor vůči aktivitám krajní pravice. Téma mobilizovalo nejen sympatizanty a aktivisty krajní levice, ale i neextremistické občanské iniciativy či širší veřejnost, zejména ve větších městech.


S vyšším počtem protestních akcí se začíná měnit i taktika akcí odpůrců. Počátkem července vznikla iniciativa „Blokujeme“ (pozn.1), která má ambici sjednocovat a koordinovat jednotlivce i iniciativy. Jistou roli zřejmě sehrávají i kontakty na německé antifašistické aktivisty. V současnosti využívaná pasivní blokáda se projevovala aktivnějším přístupem, kdy byly paralelně ohlášeny akce na veřejných prostranstvích, aby došlo ke kontaktu s akcí pravicových extremistů. Při několika příležitostech i bylo pořádáno více „happeningů“ současně. V některých případech byly zaznamenány i snahy o konfrontaci stoupenců či účastníků akce pravicových extremistů (a naopak). Vedle organizace protestních shromáždění se mobilizace projevila i v pořádaní dalších akcí, např.benefitů na lokalitu v Přednádraží či kampaň tzv. sociálního bydlení.

 

Její součástí byl mj. i happening, obsazení opuštěného domu v Praze-Pohořelci. Mimo uvedeného byly aktivity anarchistického spektra spíše ojedinělé, alespoň co se veřejných projevů týká.
Podobně se na veřejnosti spíše neprojevovaly i marxisticko-leninské a trockistické organizace, využívající určité veřejné akce. Část Svazu mladých komunistů Československa i Komunistického svazu mládeže se angažovala v německo-polsko-českém projektu „Třídní boj namísto světové války“, koloně alegorických vozů, která měla za cíl kritizovat údajný imperialismus a militarismus německých bank a koncernů.


Z hlediska dalšího vývoje se tak jako aktuální výzva jeví zejména otázka působení radikálních levicových aktivistů v romské komunitě a případná další změna či modifikace taktiky blokády a narušování akcí pravicových extremistů. Tyto akce by mohly i podstatnou mírou ovlivnit průběh bezpečnostních opatření.

Pozn.1 -  Je nutné zdůraznit, že iniciativu „Blokujeme“ nelze považovat za extremistickou, stejně tak nelze v žádném případě jako extremistické titulovat celou řadu občanských iniciativ, které naprosto legálním a legitimním způsobem vyjadřují odpor k rasismu, fašismu, nacismu a věnují se podpoře romské komunity. Zůstává však faktem, že na těchto akcích participují lidé z levicově extremistického prostředí.

 

3. Statistiky

 

 

Za měsíc červenec roku 2013 je evidováno 26 zjištěných extremistických trestných činů. 13 bylo objasněno, bylo zjištěno 18 pachatelů. Převažují TČ podpora a propagace hnutí (12 zjištěných). V měsíci červen roku 2013 jsou evidovány 13 zjištěných, 11 objasněných TČ. Zjištěno bylo 13 pachatelů. Oproti červnu evidujeme v červenci dvojnásobný nárůst zjištěných TČ. Tento nárůst může souviset s protiromskými demonstracemi. Je třeba si uvědomit, že TČ spáchané v souvislosti s demonstracemi mohou být vykázány ve statistikách i v pozdějších měsících. V souvislosti s policejním vyhodnocováním akcí (např. videomateriálů) padala průběžně další obvinění, která mohou být vykazována až později (tedy v jiný měsíc než kdy došlo ke spáchání TČ). Tyto základní statistické údaje mají omezenou vypovídací hodnotu.

 

 

V srpnu roku 2013 je evidováno 22 zjištěných, 16 objasněných TČ. Zjištěno bylo 17 pachatelů. Také v srpnu je v čele podpora a propagace hnutí a hanobení národa, rasy, etnické a jiné skupiny (8 zjištěných TČ). Stejně jako červenci lze i v srpnu sledovat mírně zvýšené hodnoty.

 

 

V měsíci září roku 2013 jsou evidovány 38 zjištěných, 26 objasněných TČ. Zjištěno bylo 29 pachatelů. V 8 případech se jednalo o podporu a propagaci hnutí, ve 3 pak o podněcování k národnostní a rasové nenávisti. Nově se objevuje 16 případů pod paragrafy 323, 324, 325 či 326 trestního zákoníku, které spadají pod Trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby. Tyto případy se pravděpodobně udály v souběhu s jinými trestnými činy extremistického charakteru. Lze se domnívat, že souvisí s násilnostmi namířenými proti policistům na protiromských demonstracích, případně s vyhrožováním policistům ze strany extremistických agresorů. Oproti měsíci srpnu došlo v září k nárůstu o 16 zjištěných TČ.

 

 

Trestné činnosti v červenci roku 2013 vévodily kraje Moravskoslezský a hl. m. Praha. (5 zjištěných TČ, 1 objasněný TČ, 1 zjištěný pachatel, resp. 5/2/2), následovaný kraji Středočeským a Jihočeským (3/1/1, resp. 3/3/5). V Pardubickém a Jihomoravském kraji byly zjištěny 2 TČ.

 

 

V měsíci srpnu se do čela protlačily kraj Středočeský (6/2/2), dále pak Praha (3/4/4). V Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji byly zjištěny 2 TČ.

 

 

V měsíci září roku 2013 bylo zjištěno 18 TČ v Moravskoslezském kraji (18/17/17), 7 v kraji Ústeckém (7/1/2), 5 v kraji Jihomoravském (5/2/2) a 4 v Praze (4/4/5). Vysoké hodnoty zejména v krajích Moravskoslezském a Ústeckém lze dávat do souvislosti s protiromskými demonstracemi.

Štítky

dssz chuligáni hooligans extremismus Zpráva

Ohodnoťte článek počtem hvězdiček

Zaujal Vás tento článek? Nebo se Vám článek nelíbil? Ohodnoťte hvězdičkami.

4.3 / 5

Přidej komentář




Váš příspěvek do diskuze: