Blade show Atlanta

Něco "málo" k výstavě Blade show Atlanta 

Dnes nejde proud… tak Vám pošlu pár wattů z Ameriky! 

Ahoj přátelé a kamarádi,
než se mi zase roztočí bruska, dovoluji si s Vámi sdílet shrnutí mé cesty na největší nožířskou výstavu na světě – Blade Show Atlanta 2025.

Na tuhle akci jsem se připravoval tři čtvrtě roku – fyzicky, psychicky, papírově... no prostě masakr. A kdo mě zná, ví, že jsem spíš taková konzerva v montérkách. Nejradši zalezlej v dílně jako Jezevec v noře 

Let v pohodě. A pak… celní vítr z hor

Let proběhl klidně. Parta super, nálada výborná. Jenže jak jsme dorazili do Atlanty, všechno šlo do kopru.
Na celnici mi oznámili, že přestože mám všechno pečlivě připravené už z ČR, tak v USA to nikoho nezajímá – papíry se musí udělat znovu a jinak.
A že moje nože zabavují a uvidím je, až se to vyřeší.
Jo, přesně tak – mě málem šlehlo 

A aby toho nebylo málo – přijde týpek a ptá se:
„Máte na těch pouzdrech jinou kůži než hovězí?“
Já: „Jojo, na dvou jsou hadí.“
On: „A jaký had?“
Já (naprosto klidně a upřímně): „Vietnamský vodní.“
On: „Noooo, to ti možná věřit můžu… a možná taky ne. Takže tyhle ti zabavím.“
A BUM – byl jsem bez pouzder 

A začal kolotoč zvaný: „Broker hledá Brokera“

Naštěstí nám dali kontakt na tzv. „Broker“ – člověk, co vám pomůže vyclít zboží. Vybrali jsme paní s milým jménem (chyba). Paní chtěla „Tax ID“ americké firmy – což samozřejmě nemám.
Řekli jsme jí, že je to jen pro výstavu.
Odpověď? „Dokud mi nedáte číslo, nejednám.“ 

Tak jsme začali nahánět další. Večer. Nikdo to nebral. 9 e-mailů.
Druhý den – ozvali se 2.
Jeden řekl: „Už je to v USA, s tím nic neudělám.“
Druhý – borec – řekl: „To dáme.“

A po několika hodinách mailování, telefonování, hledání skladového čísla a nervů na pochodu… se to podařilo.
Nože dorazily na výstavu. První den. Na poslední dvě a půl hodiny. Ale byly tam!

Výstava jako z jiného světa

Obrovský areál, kolem 1000 vystavovatelů, tisíce lidí, neskutečné nože.
Byly tam nádherné kousky, technické perly, ale i nože, u kterých jsem fakt netušil, jestli jsou na řezání, nebo na vystavení v muzeu sci-fi 
Viděl jsem nože, které se otevřou… a teprve pak se otevře čepel. Funkčně k ničemu, ale mechanicky a zpracováním nádhera.

My jsme byli v menším sále – ale i ten byl narvaný od rána do večera. Všude ruch, lidé, zájem, šrumec. Bohužel jsem neměl moc šanci projít si celou výstavu, protože jsem musel být u svého stolu. Ale to, co jsem viděl, mi naprosto stačilo – zážitek na celý život 

Atlanta očima jezevce

Město?
Část s bungalovy – krásná, zelená, klidná.
Část u výstaviště – šedá, hlučná, betonová.
Ale i to k tomu patří.

Nože mi uvízly za nehty

Pár kousků jsem si i přivezl (koupeno, fakt! Nešlohnuto!) – přikládám fotky. Bylo to silné pokušení mezi tolika krásnými kousky.

Závěr?

Naprostá pecka.
Zkušenost, která mě posunula.
Zážitky, které mi nikdo nevezme.
A hlavně – jednání s velkými eshopy proběhla a jeden už se dokonce ozval zpátky. Tak snad z toho něco hezkého vyleze

Díky všem, co mi drželi palce, a kdo to dočetl až sem – ty jsi hrdina
Nožům zdar! A třeba za rok… zase na viděnou za oceánem